září 2023
Odpadové hospodářství je téma, jemuž se v zastupitelstvu věnuje velká pozornost. Zvláště v posledním období, kdy je zřejmé, že dosavadní způsob vč. výše úhrad je již neudržitelný. Starosta, za podpory pracovní skupiny prověřil možnosti, ceny i zkušenosti ostatních obcí regionu. A tak když přišla nabídka, zajet se podívat, jak se s odpadem po jeho vyvezení dál nakládá, přišlo mi to přiznám se, jako ztráta času. Co zajímavého uvidím na haldách odpadu? Důležitá je cena a spolehlivost svozové firmy… Nakonec jsem ale nabídku využila, jela a zjistila, že vidět problematiku pouze optikou odpadkový koš – popelnice – popeláři je krátkozraké a může zavádět. I tou cenou…
Nejprve jsme navštívili skládku Svébořice
Skládkování je nejméně efektivní způsob nakládání s odpady. Možnost takového ukládání má definitivně skončit v r. 2030 (Zákon o odpadech č. 541/2020 Sb.). Už nyní ale platí nástroje, nutící obce a občany ke třídění recyklovatelného odpadu, tedy ke snížení množství toho, co končí na skládce. Jak jinak – nejefektivnějším tlakem je cena čili zvednuté poplatky za skládkování. Milí přátelé sousedé, je to jednoduché – čím míň třídíme, tím víc za tento směsný odpad platíme!
Ale pojďme na skládku. Ta nemá být cestou budoucnosti, proto tu zmíním jen několik skutečností, které by vás mohly zajímat.
Přípravné práce na stavbě skládky začaly v roce 1989, dokončeno a zkolaudováno bylo v září 1991. Od r. 2010 byla v provozu II. etapa skládky a od r. 2022 již III. etapa, která je pro ukládání odpadu využívána v sou-časné době. Po zprovoznění III. etapy je celková rozloha areálu včetně technického zázemí, deponie zemin a pros-toru po rekultivaci, kde se již neskládkuje, necelých 8 ha. Na skládku lze ukládat kromě nebezpečných odpadů veškeré běžně vznikající ostatní odpady. Nejvíce se ukládá tzv. komunální odpad (70 %), dále objemný odpad a stavební odpady (celkově se jedná přibližně o 50 druhů odpadů). Ročně se tu uloží cca 25-30 tis. tun.
Stav skládky z pohledu životního prostředí je pod pravidelným dohledem státních dozorových orgánů. V tělese skládky vzniká chemickými procesy v odpadech plyn. Jeho úroveň a stav podzemních vod se samozřejmě pečlivě pravidelně monitoruje odbornou akreditovanou firmou. Po ukončení skládkování má provozovatel povinnost se o stav skládky starat ještě dalších 30 let.
Při ochodu si s pohledem na rekultivovanou zatravněnou plochu skládky uvědomuju, že jsem čekala větší ´odpudivost´. Rozlehlá plocha jako celek na mě působí uspořádaně, ´uklizeně´ (skoro se mi chce popíchnout, že víc než některá okolí našich nevyvezených kontejnerů, kolem nichž musí naše údržba kvůli některým nedisciplinovaným lidem pořád uklízet.
Opouštíme skládku a vydáváme se směr Mladá Boleslav, kde nás čeká prohlídka bioplynky.
Enviromentální dopady skládek samozřejmě netřeba komentovat. Rozhodně nejsou řešením. Při řádném zabezpečení a dodržení všech norem je to však bohužel pořád lepší než nedělat vůbec nic. Především ale – původci toho všeho jsme my, lidé. To nejmenší, co můžeme pro ochranu našeho prostředí udělat, je eliminovat odpady na nejnižší míru, a co jde, znovu recyklovat, upotřebit… Takovou cestu nám mají ukázat právě v Mladé Boleslavi.
O stručné přiblížení zdejšího provozu jsem požádala obchodního manažera Ing. Pavla Urdu.
V odpadové BPS se zpracovává biologicky rozložitelný odpad rostlinného i živočišného původu, který při procesu fermentace vytváří bioplyn. Z odpadu je po rozdrcení odstraněna obalová složka (papír, plasty, sklo, kovy, dřevo) a nežádoucí příměsi (keramika, porcelán, písek, tvrdé kosti apod.). Obalů a příměsí zbavený odpad je po pasterizaci, tj. zničení patogenních zárodků ohřevem, dávkován do fermentorů. Po ukončení procesu fermentace je vyfermentovaný odpad – hnojivo skladován v zásobnících. Těžké nežádoucí příměsi, jako je keramika, porcelán, písek, tvrdé kosti apod. jsou jako směs dále nevyužitelné, a proto jsou ukládány na skládku. Lehká obalová složka je v současné době také ukládána na skládku, ale do budoucna bude po vysušení zpracována na alternativní palivo. Bioplynová stanice může zpracovat 25 000 tun odpadu za rok. Roční kapacita může být zvýšena až na 40 000 tun odpadu za rok. A co vše se zde z odpadu vyrábí?
- Bio CNG (čistý metan v kvalitě zemního plynu) získaný vyčištěním bioplynu. Bio CNG je využíván v autobusech Dopravního podniku města Mladá Boleslav jako náhrada za naftu a zároveň je vtláčen do místní rozvodné sítě zemního plynu.
- Registrované certifikované hnojivo vhodné pro zemědělce na zkvalitnění půdních vlastností, zejména zadržení vlhkosti v půdě.
Cca do 3 let plánujeme areál Mladá Boleslav rozšířit o zařízení na úpravu směsného komunálního odpadu. Z tohoto odpadu vyseparujeme biolo- gicky rozložitelnou složku, kterou využijeme v bioplynové stanici. Ze zbytku po vytřídění vyrobíme alternativní palivo pro teplárny a cementárny. Budoucnost vidíme ve využívání odpadů a přeměně na výrobky.
Zjednodušené lze říct, že máme tři základní směry, jak s komunálním odpadem naložit:
a) skládkování (dočasný, nejméně žádoucí a nejdražší
způsob)
b) spalování (částečně využitelný – teplo, energie;
výši cen ovlivní mj. i emisní povolenky)
c) bioplynové stanice (jedno z nejefektivnějších a nejšetr-
nějších řešení)
Jistě lze soudit, že obecný trend směřuje především ke zpracování c). Zda budou v budoucnu třídit většinu odpadu linky anebo my, jeho ´výrobci´, je zatím v úvahách. Každopádně je zřejmé, že při našem výběru partnerů pro bezproblémovou spolupráci je třeba vzít v potaz i jiná kritéria než jen cenu. Byť je pro nás samozřejmě stěžejní.
Děkujeme pracovníkům společnosti COMPAG za čas, který nám věnovali, za jejich příjemný, neformální přístup a výklad, který umožnil i nám laikům nahlédnout do možností, jež se v odpadovém hospodářství nabízí. Kvituju i snahu starosty, nerozhohodovat pouze ´od stolu´, ale umožnit zastupitelům získat osobně další relevantní informace. Návštěva COMPAGU byla stran chystaných změn v našem odpadovém hospodářství již druhou exkurzí. První – návštěva firmy MEVA TEK, se týkala odpadových nádob.
