září 2020
Letošní oficiální přivítání malých občánků bylo moc krásné. Tedy ono je krásné a roztomilé vždycky, letos se ale konalo premiérově ve zcela jiném prostředí, a to atmosféru této chvíle ještě umocnilo. Místo v zasedací místnosti obecního úřadu dali organizátoři tento rok přednost uspořádat ceremoniál ve ´zdravějším´ venkovním prostředí. Volba padla na areál penzionu Black Hole, kde je kromě jiného i jistota vhodného zázemí. Dobrá volba. Slunné, teplé počasí totiž náhle vystřídalo chladno a déšť. V den akce od rána vytrvale pršelo a přiznám, že jsem byla celkem překvapená při informaci, že se vítání neruší.
Další překvapení mě čekalo v penzionu. Vzhledem k dešti jsem očekávala lavice pod bílými stany…, místo toho se mi otevřela vyhřívaná, krásně nachystaná zastřešená venkovní terasa. Byla upravená, jak salonek na svatbu. Opravdu moc pěkné a doladěné. A tradiční obecní kolébka taky nechyběla.
Že se prostředí povedlo a hodně se líbí bylo znát i na přicházejících hostech. Pravda, ti nejmenší hlavní aktéři, to asi neocenili, stejně tak, jako projev pana starosty, který kromě jiného vyjádřil potěšení, že se děti rodí i ve zhoršujících se ekonomických podmínkách. Doufám ale, že se jim líbila aspoň hudba a těm trochu starším i plyšáci, kterými byli při podpisu rodičů do obecní kroniky obdarováni.
Vzhledem k chřipkovému období bylo tentokrát od vystoupení dětí z mateřské školky raději upuštěno. Vítání pak ukončilo focení v obecní kolébce štěstí.
Když v den svatby prší říká se, že novomanželům padá z nebe štěstí. Věřím, že stejně tak to platí i v případě vítání nových občánků. Kateřinko s Filípkem, Michálku, Adámku, Ellinko a Eddieho, ať ho máte požehnaně! Přání šťastného života spolu s dárečky posíláme i dnes nepřítomné Laurince, Viktorkovi, Rozálce a Samuelkovi.
