prosinec 2020
„Upřímně musím říci, že jsem se zatím nesetkal s žádnou významnější osobností.“, prohlásil francouzský filozof Jean-Jacques Rousseau. Tou významnou osobností byl přírodovědec Carl Linné, zakladatel biologické nomenklatury. Již téměř před třemi sty lety Carl Linné napsal dílo „Systema naturae“ (soustava přírody), a ukázal tak cestu všem biologům, kteří přišli a přijdou po něm. Linného systém je dodnes používán a je natolik geniální, že zahrnuje veškeré živé organismy, od těch před miliony lety vymřelých po současné, včetně dosud neobjevených. Je velmi pravděpodobné, že Linného systém bude aplikován i na mimozemský život, pokud bude na jiné planetě objeven. Samozřejmě i současný člověk má v tomto systému své místo jako druh Homo sapiens. Carl Linné totiž jako první rozpoznal jednoduchou věc, že živé organismy lze od sebe rozlišit podle jejich typických znaků. Stanovil proto základní biologickou jednotku tzv. druh. Přesto se dodnes najdou lidé, kteří nemají ponětí o existenci soustavy přírody, kteří nejsou schopni rozlišit jednotlivé druhy živých organismů, a proto nemají úctu k rozma-nitosti přírody.
Carl Linné se narodil roku 1707 ve Švédsku. Pocházel ze starého selského rodu, kde byla tradicí tvrdá práce a zbožnost. Od útlého věku se zajímal o rostliny, ve věku čtyř let uměl pojmenovat vše co rostlo na farmě a v okolí. Také veškeré rostliny pěstoval, včetně plevelů, ale nenalezl pochopení u své-ho otce, který mu jeho zálibu zakázal. Ve škole prospíval pouze z předmětů, které ho bavily, a tak po dvou letech gymnázia jeho otec rozhodl, že Carl se bude učit ševcem. Naštěstí vše dopadlo jinak díky tomu, že jeho otec byl nastydlý a cestou k ševci se stavil u místního lékaře Rotmanna. Pan Rotmann totiž shodou okolností vyučoval na gymnáziu, Carla dobře znal, a jeho otci to ševcování rozmluvil. Carla vzal k sobě a soukromě ho připravoval ke studiu na univerzitě. Pan doktor Rotmann tedy objevil nadání Carla Linného pro vědec-kou práci. Nicméně pro studium na universitě
v Lundu bylo zapotřebí peněz a ty Carl Linné neměl. Ale díky přímluvě doktora Rotmanna vzal Carla na byt a stravu profesor Dr. Stobe. Profesor Stobe okamžitě rozpoznal Linného nadání, a chtěl mu přenechat část svých stálých pacientů, to se ale nepodařilo, protože Linného rukopis byl naprosto nečitelný, a léčba se v těch dobách odehrávala hlavně korespondenčně. Po prvních prázdninách se Linné do Lundu nevrátil a zapsal se na univerzitu v Uppsale. Brzy však utratil všechny své peníze, a tak se různě protloukal, nemaje ani pořádné boty, ani slušný oděv. V tomto stavu jednoho dne roku 1729 v univerzitní botanické zahradě potkal Dr. Olafa Celsia, který po krátkém rozhovoru rozpoznal jeho schopnosti a vzal Linného k sobě na byt a stravu. Náhoda tedy znovu zasáhla, a Linné tak mohl studovat to, co ho nejvíc bavilo. Ještě za studií začal sám vyučovat, a k nelibosti starších profesorů byly na jeho přednáškách plné posluchárny. Doktorát získal v roce 1735.
A jak to bylo s hydrou? Hydra, je neexistující bytost z řecké mytologie, dračí obluda s devíti hlavami a hadím tělem. Linné nějaký čas pobýval v Hamburku, kde se stal oblíbeným v místní učené společnosti a také u starosty. Zde se dověděl, že bratr hamburského starosty má doma vycpanou skutečnou hydru, na kterou si vypůjčil 10000 hřiven stříbra (30 milionů Kč), což přírodovědec Linné samo-zřejmě nemohl nechat bez povšimnutí a zašel se přesvědčit osobně. Na místě zjistil, že se jedná o vycpané zmije svázané do chumlu, které mají přilepené spodní čelisti z lasiček. Lidé jsou schopni uvěřit lecjakým báchorkám, ale toto je hodně i na Hamburk osmnáctého století. Linné tak odhalil finanční podvod díky znalosti biologie. Proto nevěřte, až vás bude kdokoli ohlupovat nějakým nesmyslem, vzpomeňte na Carla Linného.