prosinec 2020
V lesním pruhu podél Lesní ulice nám roste nová Spící panna. Tedy jednu chvíli vypadala spíš jako Říp. Klidně by na ni mohl vystoupat nějaký praotec Provodín a pronést památnou větu:
„Zde je země zaslíbená, zvěře aptáků plná, pískem oplývající…“
Já bych ale brala raději spíš Blaník. Taková hora plná obranyschopných rytířů se hodí vždycky. Myslím, že děcka to vidí podobně a nepochybně, jen co písek víc sesedne, tam postaví úžasný nedobytný hrad.